Vítám vás a děkuji, že jste navštívili mé stránky. Asi vás zajímá kdo jsem. Tak ve zkratce..

Jsem blázen s chutí do života, někdy pesimista, většinou optimista. Miluju kouzlo okamžiku a zároveň jsem detailista. Ta věčná vzpomínka na mládí, těhotenství, miminko, ta je k nezaplacení. S mojí pomocí tento okamžik nikdy nevyhasne. Do svých fotografií se snažim dodat atmosféru, ať už radost, smutek, napětí či pláč.

Fotila jsem od dětství. Věčně jsem si půjčovala od mamky či strejdy foťák a snažila se vyfotit něco zajímavého. Fotografie mě vždy fascinovala, věčná vzpomínka na život, která nevyprchá a udělá radost rodině, známým… Proto jsem se rozhodla, že proniknu do tajů fotografie a po dlouhodobém intenzivním studiu na škole nabízím své služby i druhým. A budu ráda, když se rozhodnete právě pro mě 🙂

Filozofie

Pamatujete si na chvíle, kdy doma uklízíte a najednou narazíte na fotoalbum? Také potom máte po úklidu a začnete vzpomínat? A v jakém období vaše fotoalbum končí? Vyvoláváte si i v dnešní době fotky? Ne? A není to škoda nechat je jen v digitální podobě? 🙂

Zachycené fotografie si zaslouží být na papíru a být tak na věky. Tím pádem se po dvaceti či padesáti letech můžete prolistovat albem, zavzpomínat, ohlédnout se a podívat na ten moment zastavený v čase. Jakmile je necháte jen v digitální podobě, už se k nim moc nevrátíte. Nemluvě o tom, že vám počítač, CD, DVD či externí disk mohou vypovědět službu. Pak vám zbydou oči pro pláč.

Dříve jsem v ceně balíčků měla i vyvolané fotografie. Ráda jsem Vám fotky předávala a ujistila se, že jste spokojeni. Bylo to takové zpečetění a prozatimní rozloučení. Dokonce jsem měla i to pochopení, že nebydlím ve městě, a tak jsem Vám fotky různě vozila – buď na domluvené místo, kde jste mi šli trošku naproti nebo pokud jsem Vás měla někde po cestě, měli jste donášku až domů. Bohužel to zašlo u některých lidí až tak daleko, že jsem nejen najezdila několik kilometrů navíc, za které jsem nic nedostala, ale ještě si mě „poručili“ do nějakého patra nebo ať se plně podřizuji vám. Ve finále jsem nedostala ani dík. Snažila jsem se dlouho přemlouvat, že prostě ty vyvolané fotografie Vám chci nabízet, ale moje nervy v tomto ohledu to už nevydržely. Vyvolané fotografie tudíž již nejsou standardní součástí balíčku, ale můžete si je skrze mě nechat vyvolat a vyzvednout pouze u mě doma. Třeba se do budoucna opět rozhodnu to předávání s lidmi prubnout, ale to uvidíme časem 🙂

A jak je to s neupravenými fotografiemi?

Není to poprvé a rozhodně to nebude naposledy, kdy mě zákazník požádal a požádá o neupravené fotografie. Na tuto prosbu odpovídám vždy stejně. Neupravené fotografie neposkytuji. A vysvětlím Vám proč.

Fotografické služby je nutné brát jako kterékoliv jiné služby. Příkladem může být restaurace. Když jdete do restaurace, očekáváte, že když si objednáte svíčkovou, dostanete svíčkovou. Když jdete k fotografovi, očekáváte, že dostanete fotografie. Ale rozdíl z pohledu zákazníka je obrovský.

Berte neupravenou fotgrafii jako surovinu. Jedná se o surová data, která je potřeba ještě upravit. Také nepředpokládáte, že v restauraci dostanete neuvařené maso, mouku, vajíčko, droždí, syrovou zeleninu. Dobrou chuť! Já osobně bych byla s touto službou nespokojená. Co bych v restauraci dělala s flákotou masa a syrovou zeleninou, bez vody, pánve či sporáku. Uvařit si sama, to můžu doma a nemusím do restaurace.

A stejné je to s fotografií. Zákazník si zaplatil za hotový produkt, nikoliv suroviny. Neupravená fotografie je na půl cesty k zákazníkovi a musí projít ještě mnoha změnami, aby ji mohl zákazník spatřit.

„Můžu k těm upraveným fotografiím dostat i neupravené?“ ∼ „Bohužel ne.“

Opět je to stejné jako v restauraci. Když v restauraci sníte jídlo a máte ještě hlad, nikdo Vám „nášup“ zdarma nepřidá. A zákazník s tím ani nepočítá. Je mu jasné, že si musí další porci zaplatit. S tímto pravidlem by měl počítati u fotografů.

Fotografie je umělecká tvorba. Když zákazník jde k fotografovi, očekává od něj služby, za které si zaplatil. Ale je potřeba si uvědomit, že každý fotograf má svůj styl jednání s klientem, výběru fotek a hlavně svůj styl postprodukce a pohledu na fotografii. Každý fotograf je na svou práci hrdý a tak se bude chlubit jen hotovým produktem.

Na zákazníkovi je potom vybrat si takového fotografa, aby mu jeho práce sedla a líbila se mu. Stejné je to i u restaurací. Také Vám někde chutná, někde ne. Nenechte se zmýlit, úpravy fotografií byly běžné už od vzniku fotografie v 19. století. Naprosto nevyhnutelné a velmi důležité byly úpravy světel a stínů v jednotlivých částech fotografie, později docházelo i k velmi komplikovaným retuším (retuše pleti, natažení nebo zúžení postavy, odmazání nebo přidání postavy do snímku, odstranění rušivých elementů). Všechny krásné fotografie, které se z dřívějších dob dochovaly, jsou upravené.